Pružinová ocel c100s, 1.1274, AISI 1095, 2CS100, Ck101, vlastnosti, použití

Ocel C100S, uhlíková, nelegovaná pružinová ocel 1.1274 – dle PN-EN 10132-4 Ocel AISI 1095, 2CS100, CK101, XC100, C100RR, CS95

Materiály dostupné v Alfa-Tech C100S / 1.1274

Za studena válcované, tepelně zpracované pásy C100S / 1.1274
Za studena válcované pásy pro kalení C100S / 1.1274
Plechy C100S / 1.1274 – válcované za tepla, válcované za studena
Pásky a formáty řezané z pásek C100S / 1.1274

Číslo telefonu: +48 63 2610519
kontakt@alfa-tech.com.pl

Chemické složení oceli C100S ve srovnání s jejími náhražkami AISI 1095, 2CS100, 1.1274, CK101, XC100, C100RR, CS95

Chemické složení v %
Druh oceliPředpisCMnSiPSCuCrNiinne
C100S – 1.1274 – C101EPN-EN0,95 - 1,050,30 - 0,600,15 - 0,35maks. 0,025maks. 0,025maks. 0,40maks. 0,40maks. 0,40Mo Maks 0,10
2CS100 EN0,95 - 1,050,45 - 0,600,15 - 0,40maks. 0,035maks. 0,035----
CS95 – HS95BS0,95 - 1,000,30 - 0,600,05 - 0,35maks. 0,04maks. 0,04----
98C6 Třída 8IS0,95 - 1,050,50 - 0,800,10 - 0,35maks. 0,05maks. 0,05----
C100RR-XC100AFNOR0,95 - 1,050,30 - 0,600,15 - 0,30maks. 0,025maks. 0,020maks. 0,30maks. 0,30maks. 0,40Mo max. 0,10
XC 100 – E100AFNOR0,95 - 1,050,25 - 0,450,15 - 0,30maks. 0,030maks. 0,025----
 101 CkDIN 0,95 - 1,050,40 - 0,600,15 - 0,35maks. 0,035maks. 0,035----
CS95ISO0,90 - 1,100,30 - 0,600,10 - 0,35maks. 0,035maks. 0,030----
SK95-CSP-SK4-CSPON0,90 - 1,05maks. 0,50maks. 0,35maks. 0,030maks. 0,030maks. 0,25maks. 0,30--
C100-E4UNI0,95 - 1,050,40 - 0,600,15 - 0,40maks. 0,035maks. 0,035----
 C102 – F-5117UNE0,95 - 1,05maks. 0,35maks. 0,35maks. 0,030maks. 0,030----
OSC10STAS0,95 - 1,040,10 - 0,350,15 - 0,35maks. 0,030maks. 0,025maks. 0,25maks. 0,20maks. 0,25Al maks. 0,25
AISI 1095AISI0,95 - 1,030,30 - 0,50-maks. 0,040maks. 0,050----
  • PN (polská norma) – Národní polská norma vypracovaná Polským výborem pro normalizaci (PKN). V souladu s evropskými (EN) a mezinárodními (ISO) normami, pokud je to možné. Příklad: PN-EN 10025 pro konstrukční oceli.
  • EN (evropská norma) – Evropská norma vyvinutá Evropským výborem pro normalizaci (CEN). Platí pro Evropskou unii a země EFTA. Harmonizuje technické požadavky v celé Evropě. Příklad: EN 10204 pro materiálové certifikace.
  • BS (britská norma) – Britská norma, vyvinutá Britským institutem pro normalizaci (BSI). Často harmonizovaná s evropskými (EN) a mezinárodními (ISO) normami. Příklad: BS EN 10088 pro nerezové oceli.
  • IS (indický standard) – Indická norma vyvinutá Úřadem pro indické standardy (BIS). Zahrnuje širokou škálu průmyslových materiálů a výrobků a často vychází z mezinárodních norem. Příklad: IS 2062 pro konstrukční ocel.
  • AFNOR (Association Française de Normalization) – Francouzská norma, vyvinutá francouzským normalizačním orgánem AFNOR. Často v souladu s EN. Příklad: AFNOR NF A35-576 pro pružinové oceli.
  • DIN (Deutsches Institut für Normung) – Německá norma vyvinutá Německým institutem pro normalizaci (DIN). Jedna z nejznámějších norem v Evropě, často v souladu s EN. Příklad: DIN 17100 pro konstrukční oceli.
  • ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) – Mezinárodní organizace pro normalizaci vytváří celosvětově uznávané technické normy. Příklad: ISO 9001 pro systémy managementu jakosti.
  • JIS (japonské průmyslové standardy) – Japonské průmyslové normy, vyvinuté Japonským výborem pro průmyslové normy (JISC). Často používané v automobilovém a elektronickém průmyslu. Příklad: JIS G4051 pro tepelně zpracovatelné uhlíkové oceli.
  • UNI (Ente Nazionale Italiano di Unificazione) – Italská norma, vyvinutá italským normalizačním orgánem UNI. Často kompatibilní s normami EN a ISO. Příklad: UNI 7845 pro nerezové oceli.
  • UNE (Una Norma Española) – Španělská norma, vyvinutá španělským normalizačním institutem AENOR. Příklad: UNE 36011 pro konstrukční oceli.
  • STAS (Standard de Stat) jsou bývalé státní normy platné v Rumunsku před jeho integrací do EU. Nyní byly nahrazeny normami SR EN, v souladu s evropskými normami EN a mezinárodní ISONormy STAS definovaly technické parametry pro materiály, včetně oceli, ale u nových návrhů se doporučuje používat aktuální normy SR EN.
  • SAE (Společnost automobilových inženýrů) – Americká norma pro automobilový a strojírenský průmysl, vyvinutá společností SAE International. Příklad: SAE J403 pro uhlíkové oceli.
  • AISI (Americký institut železa a oceli) – Americký institut pro železo a ocel vytváří normy primárně pro ocel. Příklad: AISI 304 pro austenitické nerezové oceli.

Charakteristiky oceli C100S (1.1274, C101E) 

je pružinová ocel s vysokým obsahem uhlíku, která se vyznačuje vysokým obsahem uhlíku a poskytuje vynikající elasticitu a odolnost proti oděru. Díky své mikrokrystalické struktuře se široce používá v součástech vyžadujících vysokou mechanickou pevnost a elasticitu. Tato ocel splňuje evropskou normu EN 10132-4 a je klasifikována jako pružinová ocel s vysokým obsahem uhlíku. Díky svým mechanickým vlastnostem a chemickému složení je vhodná pro použití v náročných pružinových součástech a nástrojích pracujících s vysokým zatížením.

Vysoký obsah uhlíku v oceli C100S, 1.1274 (nad 0,95 %) významně ovlivňuje její vlastnosti:

  • Zvýšená tvrdost a odolnost proti oděru: Díky vysokému obsahu uhlíku získává ocel C100S po kalení vysokou tvrdost, díky čemuž je vhodná pro výrobu pružin, lopatek a řezných nástrojů.
  • Křehký lom: Zvýšený obsah uhlíku snižuje rázovou houževnatost oceli, takže je náchylnější k praskání při nárazu nebo dynamickém zatížení.
  • Snížená svařitelnost: Vysoký obsah uhlíku ztěžuje proces svařování kvůli riziku vzniku trhlin v tepelně ovlivněné zóně.
  • Možnost kalení: Díky vysokému obsahu uhlíku ocel C100S dokonale reaguje na proces kalení a popouštění, což jí umožňuje dosáhnout optimálních mechanických vlastností.

Ocel C100S, 1.1274, se používá hlavně k výrobě pružin, lopatek, ručního nářadí a dalších součástí vyžadujících vysokou tvrdost a odolnost proti opotřebení.

Fyzikální a mechanické vlastnosti oceli C100S, 1.1274

Ocel C100S, 1.1274 , používaná v součástech vystavených vysokému dynamickému zatížení. Její vysoký obsah uhlíku (přibližně 1,0 %) určuje její tvrdost, odolnost proti oděru a omezenou tažnost.

Hlavní mechanické vlastnosti

Vlastnictvíhodnota
Tvrdost (po vytvrzení)58 - 64 HRC
Mez kluzu Remin. 650 MPa
Pevnost v tahu Rm850 - 1050 MPa
Rozšíření A5max. 5 %
Modul pružnosti (E)vrt 210 GPa
Hustota7,85 g / cm³

Odolnost proti oděru a tvrdost po vytvrzení

Ocel C100S, 1.1274, se vyznačuje výjimečnou odolností proti oděru díky vysokému obsahu uhlíku a prokalitelnosti. Po tepelném zpracování (kalení a popouštění) dosahuje tvrdosti 58-64 HRC , což z ní činí ideální materiál pro aplikace jako například:

  • Čepele a řezné nástroje.
  • Vysoce pevné pružiny.
  • Prvky vystavené intenzivnímu tření (např. průmyslové nože).

Tvrdost po kalení závisí na podmínkách tepelného zpracování a stupni popouštění. Vysoká tvrdost zvyšuje odolnost proti opotřebení, ale také snižuje rázovou houževnatost a tažnost.

Omezení plasticity a svařitelnosti

Plasticita:

  • Díky vysokému obsahu uhlíku má pružinová ocel C100S omezená plasticita, což se projevuje nízkou schopností plastické deformace.
  • Typické prodloužení při přetržení (A5) je max 5%, což znamená, že materiál je křehký a náchylný k praskání při dynamickém zatížení.

Svařitelnost:

  • Velmi nízká svařitelnost v důsledku rizika zpevnění v tepelně ovlivněné zóně (HAZ), což vede k praskání za studena.
  • Aby se minimalizovalo riziko vzniku trhlin během svařování, je nutné:
    • Předehřívání (přibližně 250–300 °C).
    • Pomalé chlazení po svařování.
    • Použití elektrod s nízkým obsahem vodíku.

Pružinová ocel C100S, 1.1274, je materiál s výjimečnou tvrdostí a odolností proti oděru po kalení, ale s omezeními v tažnosti a svařitelnosti. Díky svým vlastnostem se široce používá v řezných nástrojích, pružinách a součástech, kde je klíčová trvanlivost a odolnost proti opotřebení. Vzhledem ke své křehkosti však vyžaduje pečlivé tepelné zpracování a pečlivé svařování.

Ocel C100S, 1.1274 – tepelné zpracování 

Ocel C100S, 1.1274, je pružinová ocel s vysokým obsahem uhlíku, proto tepelné zpracování hraje klíčovou roli při formování jejích mechanických vlastností, jako je tvrdost, odolnost proti oděru a elasticita. Procesy tepelného zpracování zahrnují žíhání na měkko , kalení a popouštění.

Žíhání na měkko

Účelem žíhání na měkko je snížení tvrdosti oceli, což usnadňuje její tváření a obrábění. Tento proces vytváří perlitickou strukturu s vysokou tažností.

  • Teplotní rozsah: 680 - 720 ° C
  • Chlazení: Pomalé ochlazování v peci, obvykle rychlostí asi 10–20 °C/h na teplotu asi 500 °C, následované ochlazováním na vzduchu.
  • Účinek: Snížení tvrdosti na 200-220 HB, zlepšení obrobitelnosti.

Kalení

Kalení je proces zahřívání oceli nad její kritickou teplotu a její rychlé ochlazování, což vede ke vzniku martenzitické struktury s vysokou tvrdostí.

  • Teplotní rozsah: 780 – 820 °C (austenitizační teplota)
  • Chladicí médium:
    • Kalící olej (doporučuje se pro rovnoměrné chlazení).
    • Voda (agresivnější chlazení, riziko praskání).
  • Účinek: Vznik martenzitické struktury s velmi vysokou tvrdostí v rozmezí 58-64 HRC.

Pustit jít

Popouštění se provádí po kalení, aby se snížilo vnitřní pnutí a zlepšila rázová houževnatost oceli. Tento proces ovlivňuje tvrdost v závislosti na použité teplotě.

  • Teplotní rozsah:
    • 150 – 200 °C: Minimální snížení tvrdosti, maximální tvrdost 58-64 HRC.
    • 200 – 300 °C: Snížení tvrdosti na přibližně 50-55 HRC, zlepšená rázová houževnatost.
    • 300 – 400 °C: Další snížení tvrdosti, zlepšení elasticity.
  • Čas: Obvykle 1-2 hodiny v závislosti na průřezu detailu.
  • Účinek: Snížená křehkost, zlepšená odolnost proti lomu, lepší rázová houževnatost.

Důležitost regulace teploty v tepelných procesech

Regulace teploty během tepelného zpracování oceli C100S, 1.1274 je klíčová, protože:

  • Příliš nízká teplota kalení: Může vést k neúplné austenitizaci, což má za následek neúplné kalení a nižší konečnou tvrdost.
  • Příliš vysoká teplota kalení: Způsobuje růst austenitových zrn, což má za následek křehkost materiálu a zvýšené riziko praskání.
  • Nesprávné chlazení: Příliš rychlé ochlazování může způsobit praskliny, zatímco příliš pomalé ochlazování vede k tvorbě struktur s nižší tvrdostí (např. bainit nebo perlit).
  • Přesná regulace během temperování: Umožňuje dosáhnout požadované rovnováhy mezi tvrdostí a rázovou houževnatostí.

Ocel C100S vyžaduje pečlivé tepelné zpracování pro dosažení optimálních mechanických vlastností. Mezi klíčové kroky patří žíhání na měkko , kalení a popouštění . Řízení teploty a rychlosti ochlazování je zásadní pro dosažení správné mikrostruktury a maximální trvanlivosti materiálu.

Použití oceli C100S, 1.1274

Ocel C100S je pružinová ocel s vysokým obsahem uhlíku, jejíž mechanické vlastnosti, jako je vysoká tvrdost a odolnost proti oděru, ji předurčují k průmyslovým aplikacím vyžadujícím trvanlivost a pevnost.

Příklady průmyslových aplikací

Výroba talířových a spirálových pružin

Ocel C100S se často používá k výrobě talířových a spirálových pružin, které pracují při vysokém dynamickém zatížení.

Proč?

  • Vysoká tvrdost po kalení (58-64 HRC).
  • Velmi dobrá elasticita.
  • Odolnost vůči trvalé deformaci.

výhody:

  • Dobrá odolnost při intenzivním dynamickém zatížení, zachování elastických vlastností i při vysokých tlacích.

Omezení:

  • Křehkost při intenzivním rázovém zatížení, omezená odolnost proti korozi (nutnost použití ochranných povlaků).

Řezné nástroje a průmyslové nože

Díky své vysoké tvrdosti se ocel C100S používá v řezných nástrojích, jako jsou průmyslové nože, nůžky na plech a řezné kotouče.

Proč? Vysoká tvrdost a odolnost proti oděru, schopná dosáhnout velmi ostré řezné hrany.

Výhody: Dlouhotrvající ostrost břitu, odolnost proti opotřebení i při intenzivním používání.

Omezení: Vysoká tvrdost ztěžuje ostření, omezená odolnost proti nárazu (náchylné k odštípnutí).

Oděruvzdorné strojní součásti

Pružinová ocel C100S se používá ve strojních součástech, které pracují v podmínkách intenzivního tření, jako jsou ozubená kola, vodítka a třecí destičky.

Proč? Vysoká tvrdost po kalení. Dobrá rozměrová stabilita po tepelném zpracování.

Výhody: Vynikající odolnost proti oděru, prodloužená životnost za sucha i za mokra.

Omezení: Omezená odolnost proti korozi, nízká tažnost, která zvyšuje riziko vzniku trhlin při rázovém zatížení.

Shrnutí: Výhody a omezení oceli C100S

Výhodyomezení
Vysoká tvrdost a odolnost proti oděruNízká plasticita, náchylnost k praskání
Vynikající kalitelnostOmezená odolnost proti korozi
Dobrá rozměrová stabilita po tepelném zpracováníObtížné svařování, vyžaduje předehřátí
Odolnost vůči trvalé elastické deformaciMožnost odštípnutí řezných hran

Ocel C100S je materiál určený pro aplikace vyžadující vysokou tvrdost a odolnost proti opotřebení, avšak její omezená plasticita a náchylnost ke korozi vyžadují použití vhodné ochrany a tepelného zpracování.

Pružinová ocel C100S, 1095, C90S srovnání vysokouhlíkových jakostí: 

Vysokouhlíkové oceli jako C100S, 1095 a C90S mají podobné použití, ale mírně se liší chemickým složením, tvrdostí po tepelném zpracování a specifickými mechanickými vlastnostmi.

Rozdíly ve složení:

  • C100S a AISI 1095 mají podobný obsah uhlíku s minimálním rozdílem ve prospěch C100S.
  • C90S má o něco nižší obsah uhlíku, díky čemuž je tvárnější, ale méně tvrdý.
  • C90S obsahuje více manganu, což zlepšuje kalitelnost a pevnost.

Tvrdost po popouštění:

    • C100S: 58–64 HRC
    • AISI 1095: 57–62 HRC
    • C90S: 55–60 HRC

Rozdíly v tvrdosti:

  • C100S dosahuje po kalení nejvyšší tvrdosti díky vyššímu obsahu uhlíku.
  • AISI 1095 je o něco pružnější a zároveň si zachovává vysokou tvrdost.
  • C90S Je méně tvrdý, ale odolnější vůči nárazům než C100S.

Používání:

  • C100S: Spirálové a talířové pružiny, průmyslové nože, díly odolné proti oděru.
  • AISI 1095: Lovecké nože, pilové listy, ruční nářadí s vysokou tvrdostí.
  • C90S: Ruční pily, pružiny s vysokou rázovou silou, elastické prvky se středním zatížením.

Rozdíly v aplikacích:

  • C100S používá se tam, kde je klíčová maximální tvrdost a odolnost proti oděru.
  • AISI 1095 ideální pro čepele s vysokou odolností při řezání, ale méně odolné vůči zlomení než C90S.
  • C90S preferováno v aplikacích vyžadujících lepší rázovou houževnatost na úkor tvrdosti.

Shrnutí rozdílů:

  • C100S: Nejvyšší tvrdost a odolnost proti oděru, ale zároveň nejkřehčí.
  • AISI 1095: Kompromis mezi tvrdostí a plasticitou.
  • C90S: Nejlepší rázová houževnatost, nejnižší tvrdost.

Každá z těchto ocelí nachází své uplatnění v průmyslu v závislosti na požadavcích na tvrdost, odolnost proti oděru a pružnost.

Výhody a nevýhody oceli C100S

výhody:

  • Vysoká tvrdost a odolnost proti oděru: Díky vysokému obsahu uhlíku (cca 1,0 %) dosahuje pružinová ocel C100S po kalení tvrdosti 58–64 HRC, což zajišťuje mimořádnou trvanlivost a odolnost proti opotřebení.
  • Dobrá leštitelnost: Ocel C100S se vyznačuje dobrou schopností dosáhnout hladkých povrchů po obrábění, což je důležité při výrobě řezných nástrojů a průmyslových čepelí.
  • Vysoká elasticita: Ocel C100S se používá při výrobě pružin díky své schopnosti udržovat si pružnost i při intenzivním zatížení.
  • Vynikající prokalitelnost: Možnost dosažení velmi vysoké tvrdosti po správném tepelném zpracování.

nevýhody:

  • Nízká odolnost proti korozi: Absence legujících přísad, jako je chrom nebo nikl, ho činí vysoce náchylným k rezivění ve vlhkém a korozivním prostředí.
  • Problémy při zpracování plastů: Díky své vysoké tvrdosti a nízké plasticitě je pružinová ocel C100S, 1.1274 obtížně kovatelná, válcovaná a podrobovaná jiným plastickým procesům.
  • Problémové svařování: Vysoký obsah uhlíku způsobuje riziko vzniku trhlin za studena a zpevnění v tepelně ovlivněné zóně, což vyžaduje použití speciálních technik (např. předehřev).
  • Křehkost: Po kalení se ocel C100S stává extrémně tvrdou, ale také náchylnou k praskání při nárazu nebo dynamickém zatížení.

Ocel C100S je vynikající volbou pro aplikace vyžadující vysokou tvrdost a odolnost proti oděru, avšak její omezená tažnost, svařitelnost a odolnost proti korozi vyžadují opatrnost při výběru aplikací a vhodném tepelném zpracování.

Klíčové aplikace C100S, 1.1274

  1. Talířové a spirálové pružiny: Vysoká tvrdost a elasticita vyžadovaná při intenzivním dynamickém zatížení.
  2. Řezné nástroje a průmyslové nože: Nože na řezání papíru, kůže, kovu, řezné čepele.
  3. Strojní součásti odolné proti oděru: Ozubená kola, vodítka, třecí destičky, hřídele.
  4. Ruční pily a pilové listy: Díky vysoké tvrdosti a odolnosti břitů.
  5. Prvky mechanických konstrukcí: Vystaveno vysokému statickému a dynamickému zatížení.

Uhlíkové konstrukční oceli – pružinová ocel

65 – uhlíková pružinová ocel 1.0603, C67S, 1.1231, 1.1230
75 – uhlíková pružinová ocel 1.0605, C75S, 1.0614, 1.1248
85 – uhlíková pružinová ocel 1.1269, C85S

Pružinová ocel dle PN-EN
Uhlíková pružinová ocel c100s, 2CS100, 1.1274, Ck101, AISI 1095

Rozměry pružinových pásů válcovaných za studena

Viz také
legované konstrukční oceli – pružinová ocel

Často kladené otázky (FAQ) o pružinové oceli C100S / 1.1274 / AISI 1095

Co je ocel C100S / 1.1274 / AISI 1095?

Jedná se o vysoce uhlíkovou pružinovou ocel s obsahem uhlíku přibližně 1 %, určenou pro výrobu součástí vyžadujících velmi vysokou tvrdost, elasticitu a odolnost proti oděru. Mezinárodním ekvivalentem je AISI 1095.

Jaké je chemické složení oceli C100S?

Typické chemické složení (%): C 0,95–1,05, Mn 0,30–0,60, Si 0,15–0,35, P a S do 0,025, stopy Cr, Ni, Mo do 0,10.

Jaké mechanické vlastnosti má ocel C100S?

  • Pevnost v tahu (Rm): 1600–2200 MPa (po vytvrzení)
  • Mez kluzu (Rp₀,₂): cca 900–1100 MPa
  • Relativní prodloužení (A₅): 3–6 %
  • Tvrdost po popouštění: 58–64 HRC

K čemu se používá pružinová ocel C100S?

Používá se při výrobě plochých a spirálových pružin, pružinových pásů, technických lopatek, vysoce zatěžovaných strojních součástí a součástí vyžadujících vysokou odolnost proti oděru.

Jaký je stav dodávek oceli C100S?

Nejčastěji se vyskytuje ve stavu válcované za studena (CR), žíhané na měkko pro další zpracování (žíhané) nebo kalené a popouštěné (QT) se stanovenou pracovní tvrdostí.

Jak se ocel C100S tepelně zpracovává?

Proces zahrnuje kalení při 780–820 °C s rychlým ochlazením v oleji a následné popouštění v rozmezí 150–300 °C v závislosti na požadované tvrdosti a elasticitě.

Jaké jsou výhody oceli C100S?

Vysoká tvrdost po kalení, velmi dobrá elasticita, rozměrová stálost po tepelném zpracování a odolnost proti oděru při správném kalení.

Jaká jsou omezení oceli C100S?

Není odolný vůči korozi, má omezenou svařitelnost a nízkou tažnost. Vyžaduje pečlivě kontrolovaný proces tepelného zpracování, aby se zabránilo křehkosti a praskání.

V jakých formách se ocel C100S dodává?

Nejčastěji se nabízí ve formě pružinových pásek, tenkých plechů, pásů a kalicích forem.

Předvolby souborů cookie

Vážení zákazníci, webové stránky Alfa-Tech používají soubory cookie k zajištění správného fungování. Podmínky ukládání nebo přístupu můžete nastavit kliknutím na Nastavení . Doporučujeme vám přečíst si naše Zásady ochrany osobních údajů.